Hana Šilhánová
Naše nadace na jaře oslaví 25 let od svého založení, a tak jsme se rozhodli, že vás letos provedeme historickými milníky, které ovlivňovaly nejen neziskový sektor, ale i těmi, které jsme dokázali ovlivnit my sami v roli nadace. Víme totiž, že naší nejdůležitější činností je podpora neziskového sektoru a rozvoj občanské společnosti.
Jako první jsme pro vás připravili rozhovor s paní Hanou Šilhánovou, ředitelkou Nadace, která stála u jejího vzniku a stále se snaží napomáhat rozvoji občanského sektoru.
V neziskovém sektoru pracujete v podstatě od jeho vzniku, tzn. od začátku devadesátých let, kudy se současný svět „neziskovek“ ubírá?
„Vystudovala jsem sociologii a moje první opravdová práce začala v roce 1990 ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí, kde jsem krátce po revoluci dostala za úkol mapovat nové iniciativy, hnutí a občanská sdružení, která živelně vznikala z radosti ze svobody, z možnosti svobodného shromažďování a z touhy změnit věci, které byly léta zanedbávané, nevyhovující nebo nespravedlivé k různým skupinám lidí nebo celé společnosti. V Nadaci jsem pak měla možnost prakticky pomáhat, konzultovat a podporovat projekty a iniciativy, ze kterých jsem měla radost, protože naplňovaly filozofii občanské společnosti – zájem a péči o život kolem sebe, o druhé, o společnost.“
Jak velký je rozdíl mezi neziskovým sektorem v období po sametové revoluci a v současnosti?
„Na začátku bylo velké nadšení, ale i nezkušenost – nikdo z nás v té době neměl vzdělání v neziskovém sektoru, každý přicházel z různého prostředí a oborů. Nebyla legislativa, jasné podmínky fungování nadací nebo občanských sdružení. Na druhé straně to byla i nedůvěra veřejnosti k organizacím, které jsou „neziskové“, tedy nepřinášejí či nevytváří zisk, a to v době, kdy každý druhý byl podnikatel. Postupně se podařilo nastavit pro neziskové organizace odpovídající legislativu, daňové podmínky, pravidla financování a transparentnosti. Řada neziskovek dnes poskytuje profesionální služby a pomoc lidem v různých životních situacích a oblastech, které by jinak musel řešit stát s mnohem většími náklady. V současnosti mne mrzí, že zcela nepochopitelně vzrůstají negativní projevy vůči neziskovkám, a to jak na sociálních sítích, tak i v politických kruzích. Lidé si často neuvědomují, že neziskovky jsou součástí jejich života. Nejen že poskytují sociální služby, pomáhají nemocným dětem nebo zachraňují zraněná zvířata, ale také brání nelegálním stavbám, poukazují na korupční jednání úřadů nebo upozorňují veřejnost na její práva. Neziskovky rovněž pořádají vesnické bály a oslavy, sdružují sportovce, myslivce, hasiče i křížovkáře. Občanskou společnost tvoří právě široká škála veřejných, zájmových i profesních aktivit jednotlivců, dobrovolníků a organizací. K poslání NROS patří tuto rozmanitost a aktivitu rozvíjet, podporovat neziskový sektor a šířit jeho dobré jméno.“
Je v současné době obtížnější než kdy dříve sehnat finance a partnery na vaše projekty?
„Těžko srovnávat, vždy je to „běh na dlouhou trať“. Výrazně se však změnily metody oslovování dárců. Např. sbírka Pomozte dětem by se dnes již těžko obešla bez dárcovských SMS či možností přispívat on-line platbami. Daří se nám také rozvíjet partnerství s firmami, které si dnes mnohem více uvědomují svoji společenskou odpovědnost, podporují místní projekty a zapojují své zaměstnance i klienty do charitativních aktivit. NROS jim k tomu poskytuje svoje zkušenosti, znalosti prostředí a know-how v oblasti grantování. Firemní partnery také zapojujeme do vlastních projektů, jako je např. soutěž Neziskovka roku, kde mají možnost se přímo podílet na hodnocení profesionality organizací a uplatnit tak svoje know-how v oblasti řízení. Partnerství tak obohacuje obě strany, šetří náklady a přináší efektivní výsledky.“