Nyní je doba finančně nejistá pro spoustu z nás a obzvlášť pro neziskové organizace. Připravili jsme s lektorem Ing. Petrem Hořejšem, za podpory sociálního bankovnictví České spořitelny pro neziskovky, kteří jsou klienty právě soc. bankovnictví, zdarma online seminář Krizové finanční řízení. Seminář proběhl 12. května a zúčastnilo se 13 zástupců neziskovek. Během semináře Petr Hořejš pro vás shrnul stávající informace a napsal, jak v této době postupovat a na co se zaměřit. Držte se!
Zapomíná stát na neziskové organizace?
V médiích slyšíme, že státní podpora se ubírá směrem k podpoře podnikání a zaměstnanosti. Na neziskové organizace se zapomíná! Je to opravdu tak?
Odpověď na tuto otázku není černobílá. Jsme v období, kdy stát nemluví o neziskových organizacích, kdy podpora korporátními organizacemi mizí z důvodu příprav na snížení výkonu ekonomiky a kdy doznívá uplatnění strategie na snížení koronavirové nákazy. Připravit se na další období, zvláště v neziskové sféře, je věštění z křišťálové koule. Alespoň pro některé organizace.
Myslím si, že je velkým úspěchem, že úředníci nezaujali strategie na snižování či pozastavování dotací. Ano jsou tu pozastavené dotace (kultura, sport, volný čas, investiční tituly atd.), ale dále běží evropské projekty, podpora sociálních služeb atd. Například jsem zaznamenal snahu převést aktivity z terénu do online prostředí nebo vyhlášení dotací na „snížení ztrát“ v sociálních službách. Toto je snaha státního rozpočtu pomoci neziskovým organizacím.
Na druhou stranu jsou tu neziskové organizace, které budou mít výrazné problémy. To se ukázalo na semináři neziskových organizací pořádaný NROS a Českou spořitelnou, kterého se také zúčastnili zástupci sociálních podniků čerpající podporu této sociální banky. Hlavním problémem budou ztráty tržeb, které umožňují dofinancovávat jak provozní náklady, tak hlavně mzdy pracovníků s hendikepem. Shodli jsme se na tom, že například nárok na program Antivirus tyto organizace nemají, ale panují nejasnosti okolo dalšího čerpání podpory státu například nároku na státní programové půjčky. A to právě na ztracené zákazníky nebo na úbytek příjmů z tržeb. To jsou klíčové příjmy, které pomáhají udržet tyto podniky v konkurenci s ostatními.
Výpadky financování možná budou trpět i jiné organizace – kulturní, sportovní a volnočasové. Zde bude hrát velkou roli návrat k běžné činnosti a otázkou je, jak se tato činnost změní. Myslím si, že postupně bude poptávka narůstat a tyto neziskové organizace mohou ztrátu dohnat. Je tu však velké ale. Uteklo téměř celé pololetí, které mohlo být plné aktivit a vtěsnat tyto akce do termínů po prázdninách bude kritické, zvláště pro organizace, kterým končí projektové období ke konci roku.
Co tedy dělat v těchto chvílích?
Hlavně nepanikařit! Přehodit výhybku při řízení podniku na systematické řízení než na řízení dle pocitů, které v neziskových organizací známe. Klíčem jsou informace a plány. Předpokládejme, že situace se bude zhoršovat, ale také přináší nové příležitosti. Doporučuji připravit a více sledovat různé scénáře rozpočtů, cash-flow a fundraisingových plánů. Počítat s tím, že firmy vás odmítnou, ale může to být krátkodobé odmítnutí. Pro krátkodobé výpadky, zvláště u sociálních podniků, doporučuji vložit do podniku cizí peníze. S tím může pomoci Česká spořitelna, ale i NROS z programu 3P. Z dlouhodobého hlediska může dojít ke snížení příjmů z veřejných prostředků. Výhodu mají společnosti s větším zdrojem od individuálními dárců.
Je třeba se kriticky podívat i na nákladovou stránku. Někdy je obtížné vidět za dobrým projektem i finanční ztrátu nebo za kolegou jen náklady. Nicméně dívejme se do budoucnosti. Projekt můžeme znovu otevřít v době příjmů, kolegovi můžeme znovu nabídnout práci, ale jen když podnik neuzavřeme. Zde by mohla pomoci analýza činností. Zkusit vyjádřit tyto činnosti jak kvantitativně, tak kvalitativně. Jsem zastáncem Paretova pravidla 80/20. Například určete 20% činností, které vám zabírají nejvíce času a a právě na ty věnujte 80% úsilí na jejich snížení. Obdobně můžeme aplikovat toto pravidlo na náročnost naší výroby, zákazníků či klientů. Důležité je, abychom se věnovali klíčovým oblastem a nezabředávali do všeho nepodstatného.
Nepodléhejte svým strachům, nevěřte jednoduchým výrokům z médií, získejte si relevantní informace a informace ověřujte. Systémově plánujte a zvyšte úsilí v porovnávání ekonomiky podniku. Stanovte si milestones a určete si scénáře pro většinu situací. Očekávejte, že finanční zdroje mohou klesnout, ale také, že to může být krátkodobé. Držte náklady na uzdě.
Ing. Petr Hořejš – Chytré neziskovky z.s.